Do jaké kategorie z hlediska výživy byste zařadili probiotika? Nejedná se o makroelementy, tudíž je nelze zařadit mezi cukry, tuky ani bílkoviny. Neřadí se ani mezi mikroelementy, do této skupiny totiž patří minerální látky. Ve skutečnosti se probiotika řadí do skupiny takzvaných funkčních potravin.

 

Funkční potraviny jsou látky, které pozitivně ovlivňují náš zdravotní stav. Do této skupiny se řadí také vitaminy a prebiotika (rozpustná vláknina – stimuluje růst a aktivitu prospěšných bakterií).

 

Probiotika jsou živé organismy, které se přidávají do potravin, čímž mají pozitivně ovlivnit naše zdraví v případě, že tyto potraviny budeme konzumovat. Zdrojem těchto prospěšných mikroorganismů jsou kysané mléčné výrobky, ale i kysaná zelenina. Cílem konzumace probiotik je konkrétně zlepšení rovnováhy střevní mikrobioty (mikrobiálního osídlení).

 

A proč bychom se měli starat o naši střevní mikrobiotu a dodávat jí to, co potřebuje?

Střevní mikrobiota je poněkud opomíjený orgán. Přitom někteří ho nazývají jako náš druhý mozek. Ve střevech je obsaženo přibližně 60–70 % buněk imunitního systému. Díky tomu je regulována naše imunitní odpověď právě vůči těmto nepatogenním bakteriím – dalo by se říct, že naše imunitní buňky si na tyto prospěšné baterie „zvykají“, učí se s nimi žít v symbióze, a díky tomu na ně neútočí.

 

Celkem v našich střevech žije přibližně 100 bilionů těchto bakterií. Jejich hmotnost v našich střevech je 1–2 kilogramy. Námi prospěšné bakterie bojují o vazebná místa a živiny právě s bakteriemi patogenními. Také produkují některé antimikrobiální faktory (bakteriociny) a některé kyseliny, čímž snižují pH prostředí. Další jejich funkcí je důležitá syntéza vitaminů – a to převážně vitaminu K. Vitamin K si tedy nesyntetizujeme my sami, ale vyrábí nám ho naše přátelské bakterie. Určité kmeny dokonce zvládnou metabolizovat některé karcinogenní látky.

 

 

Důležité je, abychom v našich střevech měli nejen dostatek těchto přátelských bakterií, ale také aby naše mikrobiota obsahovala rozmanité druhy bakterií. Podle některých studií může být nerozmanitost bakteriálních kmenů ve střevech příčinou nespecifických střevních zánětů, alergií a překvapivě i autismu.

 

Co ovlivňuje stav naší mikrobioty?

Rozmanitost naší mikrobioty je ovlivněna geneticky, stravou a celkově životním stylem. Děti, které přišly na svět přirozenou cestou, mají menší riziko vzniku alergií než děti, které byly na svět přivedeny císařským řezem. Je to dáno tím, že děti narozené přirozeně se už při průchodu porodními cestami dostanou do kontaktu s mikrobiotou své matky, která je začne osidlovat. Vliv na stav mikrobioty má také kojení. Děti, které jsou kojeny, mají mnohem více prospěšných bifidobakterií než děti na umělé výživě.

 

A jak se o mikrobiotu správně starat?

O naše přátelské bakterie, které v průběhu života získáme, se ale také musíme starat, a to tak, že jim budeme dodávat živiny. Těmi živinami je všemi odborníky na výživu doporučovaná vláknina (prebiotika). Každá bakterie potřebuje trošku odlišný druh vlákniny, což pro nás znamená jíst rozmanitě. Některé studie tvrdí, že pro správné udržení naší mikrobioty bychom týdně měli sníst ale alespoň 27 druhů ovoce a zeleniny. Což není vždy úplně reálné, proto je dobré do jídelníčku zařazovat i jiné potraviny, které obsahují vlákninu.

 

Kromě ovoce a zeleniny můžeme do svého jídelníčku zařadit hlavně celozrnné výrobky (neplést si celozrnné a vícezrnné) jako pečivo, špagety nebo těstoviny. Další potraviny bohaté na vlákninu jsou i luštěniny. Denní příjem vlákniny ale přináší ještě mnohem více benefitů než jen podpora mikrobioty. Mezi tyto benefity patří: zrychlení průchodu střevem, nižší využitelnost energie ze stravy (při redukci hmotnosti), nižší využitelnost resorpce sacharidů, tuků, cholesterolu, zvýšení vylučování žlučových kyselin (vhodné pro lidi s vysokým cholesterolem), vazba většího množství vody = zvětšení obsahu ve střevním lumen, pocit sytosti a naředění toxického obsahu střeva.

 

 

Doporučená denní dávka vlákniny je okolo 30 gramů na den. To je jeden z důvodů, proč nejsou odborníky na výživu doporučovány všemožné detoxy, při kterých velmi často dochází k postupnému zabíjení našich prospěšných bakterií, protože jim nedodáváme živiny. Více než doporučené denní množství vlákniny se konzumovat nedoporučuje, hrozí zde pak naopak riziko zácpy. Proto je spolu s příjmem vlákniny nutné pít dostatečné množství vody.

 

Kdy je tedy vhodné zařadit probiotika jako doplňky stravy?

Probiotika můžete užívat v podstatě kdykoliv, jen je vhodné si hlídat, pro jakou věkovou kategorii jsou probiotika určena (zejména u dětí). Užívat probiotika můžeme v případech, kdy konzumujeme málo kysaných produktů (mléčných výrobků a zeleniny) a vlákniny.

 

Dalším důvodem pro suplementaci probiotik je antibiotická terapie. Někdy se zkrátka může stát, že onemocníme bakteriální infekcí a budeme muset užívat antibiotika. Některá antibiotika jsou poměrně selektivní a působí cíleně na bakterii způsobující dané onemocnění, v jiných případech musí být ale podávána i antibiotika širokospektrá. V tomto případě jsou rizika spojená s onemocněním mnohem vyšší než dočasná likvidace části naší mikrobioty (to platí i o běžné angíně, kde komplikací při neléčení může být i onemocní srdce).

 

Proto je dobré vždy při antibiotické terapii zařadit i probiotika. Efekt probiotik v tomto případě sice nebude okamžitý, ale našemu organismu to pomůže lépe se se ztrátami vyrovnávat a rychleji se po terapii nastartovat. Probiotika je vhodné užívat již při zahájení antibiotické terapie a nějaký čas i po ní.

 

Probiotika jsou také vhodnou podpůrnou terapií při ekzémech, alergiích, zánětlivých střevních onemocněních (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), při průjmech a při zácpě. Slouží také jako prevence před cestou do tropů nebo před hospitalizací.

 

A jaké doplňky stravy s obsahem probiotik si vybrat?

V ideálním případě je vhodné užívat tzv. synbiotika. Synbiotika vznikají kombinací probiotik s prebiotiky, které stimulují růst a aktivitu prospěšných bakterií. Dále je vhodné vybírat si produkty, u kterých je rozmanité a široké spektrum těchto bakterií a také aby byly probiotické kmeny testovány z hlediska bezpečnosti.

 

Probiotický komplex s prebiotiky od značky Terranova je kombinací probiotik s prebiotiky. Kmeny jsou z institutů Rosell a CHR Hansen, což jsou dva nejvýznamnější dodavatelé na světě a jejichž bezpečnost je testována. Jedna kapsle obsahuje 5 druhů probiotických kmenů: Lactobacillus plantarum, Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamonnusm, Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium lactis. Obsah mikroorganismů v jedné kapsli je 3,4 miliardy.

 

Prospěšné mikroorganismy mají nezastupitelnou roli nejen v našem těle, ale i v potravinách a rovněž v námi tolik oblíbených kosmetických produktech, a to právě produkcí kyselin a následnému snížení pH. Jaký druh kyseliny je produkován, záleží na typu bakterií, většinou ale produktem bývá kyselina mléčná. Nízké pH je nepříznivé pro růst některých patogenních mikroorganismů, které by naopak našemu zdraví mohly ublížit, tudíž je to i skvělý konzervační prostředek.

 

Narušení symbiózy mikrobiomu může také vést k poruchám nálady, až k depresím. Proto myslete na to, že v tom nikdy nejste sami. Každý z nás má u sebe vždy spoustu malých spojenců, které se vyplatí podporovat!

 

Natálie

 

Něco o Natálii Ježkové, autorce článku:

Natálku možná znáte z obchodu. Ale tahle slečna rozhodně není jen prodavačkou. Při práci stihla vystudovat a dokončit studium oboru Zdravotní laborant jako Bc. a má státní zkoušku z těchto předmětů : imunologie, klinická biochemie, mikrobiologie a hematologie. Nyní studuje obor Výživa a potraviny na magisterském oboru, ale prý to máme zveřejnit, jen kdyby nám to přišlo zajímavé! Je prostě moc skromná. Díky, že s námi pracuješ!

Views – 1531

Štítky:doplňky stravy, zdraví