Sluneční vitamín. Tak ho mnohdy nazýváme. Řeč je o vitamínu D, který určitě neušel pozornosti mnohých z nás. Co o něm víme? A potřebujeme ho skutečně tělu dodávat?

 

Vitamín D není navzdory svému názvu vitamínem, ale spíše hormonem. Vytváří se v kůži po expozici slunečnímu záření. Přesně ty paprsky, které způsobují spálení pokožky, mají za následek i tvorbu vitamínu D. Jeho produkci v létě blokuje oblečení a ochranné krémy proti UV záření. V zimě zase trpíme jeho deficitem kvůli nedostatku sluníčka, který se velmi dotýká většiny evropské populace. Z některých potravin jsme schopni získat určitou část vitamínu D, ale rozhodně to není množství, které by stačilo pro dosažení žádoucí krevní hladiny. Hlavně v zimě jeho nedostatek přispívá k tomu, že je naše tělo náchylnější k respiračním onemocněním, virózám a chřipkám. Věděli jste, že za těchto okolností potřebujeme vitamín D více než kdy jindy? Je tedy ironií, že v zimě ho máme největší nedostatek.

 

K čemu všemu naše tělo vitamín D potřebuje?

Organismus nízkou hladinou vitamínu D velmi strádá. A to nejenom proto, že nás chrání proti virovým onemocněním. Úloha vitamínu D v organismu je totiž obrovská. Nepotřebujeme ho jen pro prevenci rýmy, podzimního nachlazení a ke snadnějšímu průběhu respiračních onemocnění. Vitamín D pro nás pracuje na mnoha frontách:

 

1. Imunitní systém

Receptory pro vitamín D se nacházejí přímo v imunitních buňkách. Studie prokázaly, že časté nákazy respiračního traktu v zimních měsících mají souvislost právě s nedostatkem vitamínu D v krvi. Imunitní systém nás ale chrání i proti výskytu maligního bujení, a právě zde je další významné místo pro působení vitamínu D – snížení rizika vzniku rakoviny. Složité procesy v imunitním systému také vytvářejí stav, kdy za některých okolností dochází k tzv. autoimunitním onemocněním. Sem patří lupus, Sjogrenův syndrom, revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a další. Vitamín D zde hraje důležitou roli pro jejich prevenci.

 

2. Zdraví kostí

Vitamín D je esenciální pro vstřebávání vápníku do kostí. Tímto předchází zlomeninám a udržuje spolu s vitamínem K2 kostní metabolismus. Pamatujte na dostatek vitamínu D a K2 u všech žen v menopauze a u žen v pokročilém věku, které jsou ohrožené zlomeninami krčku stehenní kosti.

 

3. Zdravý srdeční sval

Výzkum prokazuje souvislost s nedostatečnými hladinami vitamínu D v krvi a vysokým krevním tlakem. Jinými slovy se někdy ukazuje, že čím nižší hladina, tím vyšší krevní tlak. Metabolity vitamínu D navíc podporují schopnost svalové kontrakce. To je důležité u všech svalů v těle včetně srdce. Vitamín D má tedy přímý efekt na posílení srdečního svalu a jeho funkce. Myslete na to opět u svých rodičů a prarodičů a u všech lidí se srdečními problémy.

 

4. Dobrá nálada

I tady věda mluví zcela jasně. Čím nižší hladinu vitamínu D máte, tím větší pravděpodobnost, že budete trpět poruchami nálady či klinickou depresí. Ženy po porodu, které mají nedostatek vitamínu D, jsou zase ve větší míře ohrožené poporodní depresí. Za zmínku stojí i SAD (Seasonal Affective Disorder), což je v překladu sezónní afektivní porucha. Ta se vyskytuje opakovaně v podobě depresivních epizod právě v zimních měsících, kdy je i nedostatek vitamínu D.

 

5. Kognitivní funkce neboli zdravě fungující mozek.

V posledních několika letech proběhl nespočet výzkumů dávajících do souvislosti poruchy paměti a mentálních funkcí u starší populace. Za tyto poruchy v mnoha případech může nízká hladina vitamínu D. A je to přitom díky možné suplementaci úplně zbytečné. Efekt vitamínu D v těle je i neuroprotektivní, to znamená, že chrání buňky nervového systému, včetně neuronů. Senioři s velmi nízkou hladinou vitamínu D v krvi mají dvojnásobně zvýšené riziko Alzheimerovy choroby než jejich vrstevníci s optimální hladinou.

 

 

Kdo je ohrožený nejvíce?

Deficitem vitamínu D je v Evropě v současné době ohroženo 30–50 % populace, dospělých i dětí. Ve skutečnosti se při vyšetřování najde jen velmi málo pacientů, kteří vykazují hladinu doporučenou, žádoucí a optimální k tomu, aby vitamín D dělal v těle to, co má. Kdo tedy může trpět deficitem?

 

Kojené děti

Mateřské mléko bohužel dostatek vitamínu D neobsahuje a všechny výhradně kojené děti dostávají suplementaci v podobě kapek vitamínu D.

Lidé s tmavší barvou kůže

Vyšší obsah kožního pigmentu brání syntéze vitamínu D ze slunečních paprsků.

Senioři

Velmi ohrožená skupina kvůli nižší schopnosti syntetizovat vitamín D v kůži a většinou i horšímu vstřebávání vitamínu D z potravy.

Lidé s onemocněním trávicího traktu

Sem patří ulcerózní kolitida, Crohnova choroba a celiakie.

Lidé trávící většinu času ve vnitřních prostorách

Tady opět nesmíme zapomínat na stařičké osoby, žijící buď doma nebo v domovech důchodců, které velmi málo vycházejí ven.

Lidé s autoimunitními chorobami

Dostatečné zásobení vitaminem D příznivě ovlivňuje imunitní systém prakticky při všech chorobách imunity. V poslední době se zaměřuje pozornost zejména na autoimunitní procesy.

 

Jak zjistit hladinu vitamínu D v krvi?

Výchozí hladinu tzv. 25-hydroxyvitaminu D v lze provést i za přímou úhradu bez doporučení lékaře. Toto vyšetření je více než vhodné, protože ihned víte, na jaké hladině se pohybujete a jaké dávky bude optimální užívat. O těch je lepší se poradit s lékařem. Nejlépe s takovým, který se v problematice vyzná. Většinou je to lékař funkční medicíny, nebo ten, který se suplementaci skutečně věnuje. Referenční meze vitamínu D v krvi neboli hladiny “od – do” jsou poměrně široké. Pokud se pohybujete v hladině normální, neznamená to, že se pohybujete v hladině dostatečné a doporučované. Cílovou hodnotou je 75–125 nmol/l. Čím více se blížíte k hodnotě 125 nmol/l, tím lépe pro vás. Bezpečná hladina je do 250 nmol/l.

 

I když se názory někdy nepatrně liší, lze hladiny 25-hydroxyvitaminu D hodnotit takto:

Deficientní: 0–20 ng/ml (0–50 nmol/l)

Nedostatečná: 20–30 ng/ml (50–75 nmol/l)

Optimální: 30–60 ng/ml (75–150 nmol/l)

Dostatečná: 30–100 ng/ml (75–250 nmol/l)

Potencionálně toxická: více než 100 ng/ml (více než 250 nmol/l)

 

A teď to hlavní – jak a kolik vitamínu D doplnit?

V doporučení denních dávek se zatím odborníci ne vždy shodují. Někdy jsou až moc opatrní. Bohužel dávky příliš nízké způsobí, že pacient doporučované cílové hladiny mezi 75–125 nmol/l nedosáhne. Je třeba říci, že hladina stoupá velmi pomalu a zvednout ji k hodnotě kolem 125 nmol/l trvá někdy i 3 měsíce. A právě za tři měsíce je vhodné nabrat hladinu kontrolní. Ta vám poví více o tom, zda byla suplementace dostatečná.

 

Nekritickými a extrémně vysokými dávkami vitamínu D je možné se předávkovat, i když poměrně obtížně. Udává se, že dospělí jedinci by sami bez informace o své výchozí hladině neměli užívat více než 4.000 IU vitamínu D denně. To se týká mužů i žen, včetně žen těhotných a kojících. Někde se udává toto číslo mnohem vyšší, ale buďme střídmí a nepřehánějme. Je třeba podotknout, že dávka 4000 IU se nebude týkat lidí s nízkými hladinami a extrémně nízkými hladinami. Tam se užívají terapeutické dávky vyšší až hodně vysoké, vše za předpokladu konzultací s lékařem a monitorací hladin vitamínu D v krvi.

 

Závěrem lze říci, že je více než zjevné, že dostatečné hladiny vitamínu D v krvi mohou předejít mnoha zbytečným potížím a zlepšit některé nemoci. V podmínkách České republiky výsledky ukazují, že jen asi 1 % osob ve věku 18–90 roků doplní svou potřebu vitamínu D z obvyklé české stravy. Substituce vitamínovými přípravky je tedy definitivně nutností. Prospěšné účinky vitamínu D se dále zkoumají a určitě o jeho vlivu na lidské zdraví neslyšíme naposled. Nezapomínejte na jeho důležitost u sebe, svých dětí, rodičů ani prarodičů.

 

Autor: Bc. Soňa Klingerová, DiS, RN

 

Autorka působí jako porodní asistentka v Univerzitním centru patologických a rizikových těhotenství a porodů v kanadském Vancouveru. Zabývá se tématy asistované reprodukce, ženské neplodnosti, reprodukční medicíny a ovlivnění fertility životním stylem. Věnuje se také holistickému poradenství v péči o pleť, anti-agingu a suplementaci v klinické praxi a sportu.

 

Najdete ji na Instagamu @organicstyle.cz a blogu www.organicstyle.cz, kde se věnuje ženskému zdraví, tématům péče o pleť, zdraví kůže a konzultacím v oblasti zdravé pleťové rutiny.

Všechny doplňky stravy najdete ZDE .

Výše uvedené informace nenahrazují lékařskou péči. Při jakýchkoliv zdravotních onemocněních či symptomech se obraťte na svého lékaře. Dávkování doplňků stravy konzultujte s odborníkem na funkční medicínu, či jiným lékařem znalým problematiky klinické suplementace.

 

Zdroje:

https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/

https://www.euclaboratore.cz/lekar/odborne-clanky/vitamin-d-vic-nez-jen-vitamin

https://mssociety.ca/library/document/38cuveX9sSrF0QEZ1DfOMUaBilKTyRJk/original.pdf

 

 

 

Views – 5646

Štítky:doplňky stravy, zdraví